Najnovšie články

Publikované 28. novembra 2016

František Václavík: PŮDA, VODA, VÝNOSY

František Václavík PRP TECHNOLOGIES

Mezi negativní procesy, které ohrožují naše půdy, patří především její fyzikální degradace. Vlivem degradace textury a zhutnění půdy se snižuje biologická aktivita v půdě a produktivita půdy klesá. Kvůli zhutnění půdy dochází ke škodlivé disfunkci, co se týče infiltrační schopnosti půdy, vzdušné kapacitě a tepelného režimu půdy. Půdní podmínky mohou být zlepšeny vhodným zpracováním půdy nebo přidáváním různých pomocných látek. Organická hnojiva představují cenný zdroj půdní organické hmoty, která hraje důležitou roli v udržení integrity struktury půdy, která podporuje kontrolu mnoha půdních funkcí, zejména infiltrace a retence vody i odolnost vůči erozi.

Klimatické změny, degradace půdy a člověk

Půdní degradační procesy nabírají na dynamice a kořenový systém rostlin se potýká s podpovrchovým technogenním utužením půdního profilu. Klimatické změny sebou přinášejí nepříznivé rozložení srážek a kumulace těchto problémů se velmi negativně promítá do finálních výsledků výroby.

Výnosy plodin jsou nestabilní, úroveň využití stále nákladnějších vstupů klesá a zemědělská výroba se bez dotací stává nerentabilní. Poruchy půdní struktury a nerovnoměrný vláhový management se dnes již dotýkají většiny pěstovaných plodin a kultur. Tento problém je dnes globální a takto je i prezentován. Tyto dva faktory spolu nejen úzce souvisí, ale bohužel se i významně ovlivňují. Půdní struktura je ve většině případů narušena vlivem nízké biologické aktivity půdní a nedostatku organických látek. V důsledku těchto poruch se pak výrazně zhoršují fyzikální vlastnosti půdy a vzniká první předpoklad zhoršení zasakování srážkové vody do půdy a jejího udržení v půdním profilu.

Jestliže je totiž takováto půda se sníženou schopností příjmu vody vystavena přívalovým dešťům, vznikne situace, kdy voda nevsákne, zůstane na povrchu, zatěžuje půdu velkou hmotností a rozplaví nestabilní půdní agregáty (vzniklé vlivem poruchy biologické činnosti a nedostatku organických látek). Následkem toho dochází k vytěsnění vzduchu a vzniku anaerobního prostředí, které je dalším krokem ke zhoršení poměru aerobních a anaerobních bakterií. Posunem k anaerobnímu prostředí je výrazně snížena schopnost půdy zpracovávat organické zbytky humifikací a následnou mineralizací. Naopak převládají procesy hnilobné a okyselení půdy.

„Vlivem nerovnoměrných srážek zhoršené půdní prostředí negativně ovlivňuje biologickou činnost, koloběh uhlíku a obsah aktivní organické složky půdní.“

Kruh se potom uzavírá v bodě, kdy vlivem nerovnoměrných srážek zhoršené půdní prostředí negativně ovlivňuje biologickou činnost, koloběh uhlíku a obsah aktivní organické složky půdní, což se negativně projevuje na stavu organominerálního sorpčního komplexu. Je nasnadě, že takováto půda není schopna dobře hospodařit s vláhou. Jak již bylo uvedeno, v případě přívalového deště není schopna vodu přijmout, ta působí škody vytěsněním vzduchu z půdního profilu, rozplavením půdních agregátů a následně zhutňováním půdy. Na plochách náchylných k erozi výrazně zvyšuje pravděpodobnost jejího vzniku. Jakmile však přívalový déšť odezní a nastane období bez srážek, půda rozpraská do hloubky a praskliny jako komíny vytahují vláhu a prosušují půdu do větší hloubky. Z toho jednoznačně vyplývá, že využitelnost vody, jak ze srážek, tak i z půdní zásoby je pro rostliny velmi limitovaná.

Dalším negativním jevem je vliv takto porušeného půdního prostředí na tvorbu kořenů. V důsledku vytěsnění vzduchu vodou dochází k asfyxii a při následném zaplavení půdního profilu je častým jevem hydromorfie kořenů. Rostliny pak spotřebují obrovské množství energie na regeneraci kořenového systému. Jestliže se tyto jevy opakují několikrát za vegetaci, pak rostliny koření mělce což jim neumožňuje čerpat půdní vláhu a živiny hlavně v období sucha. Není-li tedy v pořádku půdní profil ani kořenový systém, je rostlina oslabená a nemůže využít svůj biologický výnosový potenciál. V zájmu udržení intenzity výroby pak vyvstává nutnost zvyšování dávek průmyslových hnojiv a pesticidů. Avšak ani zvyšování dávek živin ve formě průmyslových hnojiv nevede k požadovanému výsledku, protože v nezdravých půdách je nízká aktivita rhizosféry a využitelnost dodávaných živin se pohybuje na úrovni 5-30%.

Z výše uvedeného vyplývá, že standardní model hospodaření na degradovaných půdách ke zlepšení situace nevede a to ani při vysoké intenzitě výroby orientované na udržení úrovně vstupů v zájmu zabezpečení cílových výnosů plodin a kvality produkce. A kde je člověk? Člověk hospodařící na půdě je hospodář. Měl by být dobrý. O půdu se starat. Každý ať si sám zodpoví otázku, zda je dobrým hospodářem, či nikoliv podle stavu půdy, na které hospodaří.

Řešení je jednoduché a dostupné – zlepšení půdních vlastností a přirozené úrodnosti půdy aplikací půdních kondicionérů.

Cílem řešení je uvést do rovnováhy biologické půdní systémy v zájmu optimalizace půdních procesů pomocí produktů se specifickým poměrem organických, minerálních látek a stopových prvků, které budou systémově začleněny do technologií pěstování plodin. Dále pak optimalizovat růst a vývoj rostlin v zájmu zvýšení efektu fotosyntézy, zlepšení zdravotního stavu a využití biologického výnosového potenciálu rostlin. Dostupným a účinným řešením je použití půdního kondicionéru PRP SOL a jeho zařazení do plodinových systémů. Optimalizaci růstu a vývoje rostlin a zvýšení efektu fotosyntézy i v podmínkách permanentního nedostatku vody lze zabezpečit listovou aplikací stimulátoru vegetativních funkcí rostlin PRP EBV. Výsledkem v praxi pak můžou (mohou?) být přínosy dosažené v tomto projektu.

Při různých dávkách přípravku PRP SOL dochází nejen ke změnám fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, ale následně i ke změnám produkční schopnosti půdy čili výnosovým výkyvům (PRP EBV). Celkově se dá mluvit o revitalizaci a zvyšování produkční schopnosti půdy.

„Účinným řešením je použití půdního kondicionéru PRP SOL a jeho zařazení do plodinových systémů.“

S aplikovaným přípravkem PRP SOL došlo k významnému zvýšení půdní úrodnosti

Na základě výsledků získaných šestiletým sledováním (2011 – 2016) fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy s použitím různých dávek půdního kondicionéru PRP SOL můžeme konstatovat, že přípravek pozitivně působí na zlepšení půdní úrodnosti a celkové kondice půdy. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, což způsobilo pokles utužení půdy, zlepšení její struktury, následně lepší schopnosti zadržet půdní vodu a zlepšuje provzdušněnost půdy. To ukázaly i statisticky významné rozdíly. Jedním z pozitivních účinků bylo zvýšení výnosů zvláště při aplikaci PRP EBV ve 4. růstovém listu kukuřice na části pokusu. Začal se také projevovat trend zvýšení biologické aktivity mikroorganizmů v půdě a zlepšení kvality humusu.

Během šestiletého řešení projektu byly hodnoceny půdní podmínky s aplikací PRP SOL s redukovaným obděláváním půdy. Ukázalo se, že redukované zpracování půdy nijak neovlivnilo půdní vlastnosti, naopak s aplikovaným přípravkem PRP SOL došlo k významnému zvýšení půdní úrodnosti.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

9 + dvadsať =